|
|
Provedení detailního fytopatologického průzkumu a návrhy pro zlepšení stavu dřevin v Zoo Brno
Helánová, Sylva
Bakalářská práce se zabývá hodnocením stavu dřevin, jejich vitality, zdravotního stavu, stability, provozní bezpečnosti a perspektivy. Dále navržením zásahů na optimalizaci jejich stavu dle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Na lokalitě bylo hodnoceno celkem 200 stromů – 11 líp malolistých (Tilia cordata Mill.), 11 habrů obecných (Carpinus betulus L.) a 178 dubů zimních (Quercus petrea Liebl.). Na těchto dřevinách probíhalo terénní šetření od března 2021 do března 2022. Z výsledků vyplývá, že dřeviny na lokalitě nejsou v dobrém stavu, jejich vitalita a zdravotní stav jsou snížené. Také byla objevena přítomnost dřevokazných hub jako sírovce žlutooranžového (Laetiporus sulphureus Bull. Murrill) a polníka dvojtečného (Agrilus biguttatus Fabricius, 1776).
|
|
|
Enzymové aktivity a molekulární charakterizace hub v tlejícím dřevu
KONAROVSKÁ, Kristýna
Tlející dřevo je nezbytnou součástí lesního ekosystému. Hraje důležitou roli z hlediska koloběhu uhlíku a živin, obnovy lesa a uchování jeho biodiverzity. Dřevní hmota představuje dobře odolný a obtížně rozložitelný materiál. Některé houby mají díky produkci extracelulárních enzymů výborné možnosti lignocelulózu degradovat. Právě těmto enzymům a charakterizaci jejich houbových producentů v tlejícím dřevu se zabývá předkládaná bakalářská práce. Cílem je popsat faktory, které ovlivňují složení a funkci společenstva hub v mrtvém dřevu. U vzorků odebraných z větví a kmenů dvou rozdílných druhů stromů, jedlí a buků, bylo s využitím chemického markeru ergosterolu popsáno množství biomasy hub a zastoupení jednotlivých druhů hub bylo popsáno na základě jejich molekulární charakteristiky. Dále byly analyzovány aktivity enzymů, které dřevo rozkládají. Hlavní zkoumanou proměnnou byl původ vzorku, tj. že vzorky byly odebrány z jiných druhů dřevin (jedle stříbrná a buk evropský) a že pocházeli buď z větví, nebo z kmenů. Díky tomu bylo možné vzorky seřadit do čtyř skupin a porovnávat rozdíly mezi nimi. Zkoumaným objektem se tedy staly vzorky z jedlových větví (FWD-T), vzorky z bukových jedlí (FWD-B) vzorky z jedlových kmenů (CWD-T) a vzorky z bukových kmenů (CWD-B). Analýzy potvrdily vyšší potenciální aktivitu enzymů u vzorků odebraných z větví a to zejména u endocelulázy, exocelulázy, endoxylanázy, N-acetylglukosaminidázy a glukosidázy. Vzorky větví měly také signifikantně vyšší pH. Analýza specifického markeru ergosterolu potvrdila více houbové biomasy u vzorků větví nežli u vzorků kmenů. Dále na úrovni houbových kmenů nebyla prokázána preference Ascomycet či Basidiomycet pro druh stromu či pro kmeny, nebo větve. Vyšší hodnoty aktivity enzymů společně s houbovou biomasou a nižším pH dokládají více produkovaných houbových enzymů ve větvích v porovnání s kmeny. Houby zde silně ovlivňují substrát díky svému aktivnímu metabolizmu. Vyšší hodnoty biomasy souvisí s rychlejší kolonizací větví houbami, která je zapříčiněna větším rozdílem průměru povrchu vůči objemu. Kolonizace větví je na rozdíl od kmenů pro houby rychlejší a snadnější. Větve ve výsledku podléhají rychlejšímu rozkladu.
|
|
|
Dřevokazné houby na dřevěných prvcích různých krovových konstrukcí
Frankl, Jiří
Z velké skupiny dřevokazných hub do dřevěných stavebních konstrukcí proniká jen několik málo druhů, přesto však způsobují na zabudovaném dřevě značné škody. Přispěvek prezentuje zkušenosti získané při průzkumech krovových konstrukcí různých staveb v uplynulých deseti letech. Popisuje riziková místa staveb s častým výskytem dřevokazných hub, podmínky růstu dřevokazných hub, způsoby šíření poškození a obvyklý rozsah škod.
|
host ::
RSS.